Soustředění - Želiv 2005
Červenořečická pověst „O pyšné paní z Červené Řečice“ a „Loupežnická pohádka“ vzniklá na motivy pohádky J. Čapka „O tlustém pradědečkovi“ – vystoupení v pátek 19.8. 2005 v želivské klášterní zahradě, v sobotu 20.8.2005 na „Slámování“ v Červené Řečici a 21.8.2005 na hradě Lipnice nad Sázavou
„Dětská kočovná společnost s.r.o.“
II. ročník divadelního putování 12.-21. srpna 2005
Jak se již stává milým zvykem a tradicí, sešli jsme se s dramaťáckými dětmi a mládeží opět v druhé polovině srpna v Želivě u Humpolce, abychom za týden připravili letní vystoupení pro prázdninové diváky. Neboť změna je život, zaměnili jsme tentokrát ubytování ve velmi inspirativním prostředí Želivského kláštera za Rekreační středisko Trnávka (bez komentáře –ohlasy se lze dočíst v Kronice v rubrice Vzkazy).
Na místo jsme dorazili v pátek 12.srpna dopoledne v počtu 21 dětí a 4 vedoucí (za divadelníky Ivana Sobková a Olina Králová a za hudebníky Veronika Vitvarová a Jan Zimmel).
Ihned po příjezdu se objevila u mnoha zejména starších účastníků lehká deprese z nepřítomnosti jakéhokoli mobilního spojení. Na to vedení tábora okamžitě reagovalo hrou „Po stopách signálu“. Šlo o to, nalézt nejbližší místo, odkud mobilem vybavení jedinci mohou informovat své blízké o šťastném dojezdu a případně v průběhu tábora vysílat další zprávy do světa. Nakonec z toho byla příjemná procházka do největšího místního kopce až k modelu mlýna se dvěma vodníky a s docela zajímavou seznamovací hrou, jež se nakonec zvrtla hlavně v seznamování se s vedoucími.
V rámci celotáborové hry byly děti rozděleny rovnoměrně věkově do čtyř skupin, tzv. „pidikočovných společností“, které měly za úkol zvolit ze svého středu principála, vytvořit svůj název, erb a pokřik. Každá skupina pak v průběhu pobytu získávala ke svému „kočovnému vozu“, do kterého si zakreslili svůj vlastní erb, koníky za úspěchy ve společných hrách, apod., případně o koníky u svého vozu přicházela za různé prohřešky.
Společné dopolední programy byly věnovány hrám, soutěžím, etudám a zejména zpěvu. Kromě společné vyvolávací písně, kterou jsme lákali diváky už vloni (Zpěváci toulavý), vznikla letos také zbrusu nová „upoutávací a představovací“ píseň, jejíž text si všechny skupiny vymýšlely samy. A protože jsme tvořiví divadelníci, pojednali jsme píseň i pohybově. Vznikla tak naše opravdová hymna, jejímž nácvikem a pilováním jsme místní usedlíky „trápili“ každý den a dokonce přivolali i zájem místní regionální televize. Avšak ani muž s kamerou naše ostřílené divadelníky nerozhodil!
Cílem našeho pobytu bylo ovšem především vytvoření nového prázdninového představení, a tak hned druhý den odpoledne započaly přípravy – no není divu, do premiéry zbývalo 7 dní a vystoupení už byla domluvena na pátek 19.8. 2005 v želivské klášterní zahradě, sobotu 20.8.2005 na „Slámování“ v Červené Řečici a 21.8.2005 na hradě Lipnice nad Sázavou, ale zatím vlastně nebylo jasno nikomu, jak to všechno dopadne…
Věková skladba účastníků byla velmi pestrá (od 7 do 17 let), proto byla pro odpolední divadelní skupiny zvolena varianta rozdělení dětí do dvou týmů podle věku. Námětem tvorby se letos staly pověsti a autoři spjatí s tímto krajem. Vznikala tak nezávisle na sobě dvě divadelní představení.
Skupina mladších (pod vedením Oliny Králové a Veroniky Vitvarové) pracovala na místní pověsti „O zvědavé paní z Červené Řečice“. Zvolili formu kramářské písně a rozehrávaných živých obrazů s použitím masek a loutek, které si děti na místě vyrobily.
Skupina starších (pod vedením Ivany Sobkové a Jana Zimmela) měla zprvu poněkud stížený úkol tím, že si musela nejdříve vybrat mezi povídkami Jaroslava Haška, Loupežnickou pohádkou Josefa Čapka a tvorbou vlastní pověsti. Zvítězila Loupežnická pohádka, ovšem v našem pojetí lze říci, že jen velmi vzdáleně na motivy Josefa Čapka. Vzhledem k typu původního textu bylo třeba logicky domyslet děj, charaktery postav a dramatickou tečku. Nechali jsme se lehce inspirovat komedií dell´ arte a vše pojednali s velkou dávkou nadsázky.
Společné večery tvořil zábavný oddychový program. Úspěch sklidily například některé hry, které si pro děti připravila Veronika, Honzova šifrovaná bojovka po lese, divadelnice slavili úspěch hrou „Země, město, pohádková postava, oblíbené jídlo… (děti si totiž stále stěžovaly na místní kuchyni) i večerní program, který si připravil tandem nejstarších (16-17 let). Šlo o volbu „Miss Želiv“, „Miss Talent“, „Miss Sympatie“ a „Miss Nápad“. V porotě zasedla mužská část našeho osazenstva a je třeba pochválit všechny účastnice, které se opravdu dobře připravily (zejména na „volnou disciplínu“), k vidění byl tanec, kouzelnická vystoupení i skvělá hudební čísla!
Závěr pobytu už byl ve znamení „kočování“ po okolních vesnicích a vystupování před diváky. Představení se malým i velkým „hercům“ opravdu povedla, diváci se dobře bavili a do klobouku se vybralo i na buřty a palačinkové hody.
Všem zúčastněným dětem i vedoucím patří velký dík a nashledanou na dalším ročníku kočovného putování se těší
Principálka Ivana
